Jan Dvořák - blog překladatele: CAT a TM

<< Zpět na úvodní stránku blogu

CAT a TM – nejen kočka a ochranná známka

10. prosince 2007 • Jan Dvořák

Zkratky „CAT“ a „TM“ zná dnes už prakticky každý překladatel a jistě nejeden velmi důvěrně. Ve svém dnešním blogu se pokusím osvětlit tyto pojmy a hlavně výhody, které s nimi souvisejí, klientům, tj. zadavatelům překladů.

CAT je zkratka z anglického výrazu „Computer aided translation“ neboli „překlad s pomocí počítače“. TM je pak zkratka z výrazu „translation memory“ neboli „překladová paměť“. Zkratka CAT se používá v souvislosti s počítačovými programy, které se vyznačují celou řadou funkcí usnadňujících překladatelům život a často šetřících klientům prostředky, využívání překladové paměti (TM) patří mezi ty nejzákladnější. Jde například o asi nejznámější Trados, dále Wordfast, DejaVu a další.

Princip fungování těchto programů je následující: dělí (segmentují) překládaný text na jednotky (nejčastěji na úrovni vět), jejichž překlad, poté co jej překladatel vyhotoví, se ukládá do překladové paměti. V okamžiku, kdy pak program při překládání narazí na jednotku shodnou s některou již přeloženou jednotkou, její překlad už překladatel nemusí psát znovu, protože bude již hotový „vytažen“ z překladové paměti, takže stačí jej pouze schválit (nebo libovolně změnit, samozřejmě). Pokud program narazí na jednotku, která je dostatečně podobná nějaké jiné již přeložené jednotce, bude překlad opět „vytažen“ z paměti a je možné jej libovolně upravit.

Co to znamená pro klienta?

Pokud klientův text obsahuje opakované (shodné nebo podobné) výrazy, může dosáhnout snížení ceny. Pokud si například firma každoročně aktualizuje určitý dokument a pořizuje si jeho překlad, umožní využití překladové paměti dosáhnout nižší ceny (pokud nechávají vždy přeložit celý text znovu) nebo ušetří čas a práci (pokud z textu ručně vyjímají a k překladu odevzdávají pouze aktualizované části – což může mít navíc negativní vliv na kvalitu překladu).

Pokud má klient velký objem textů k přeložení a spěchá na práci tak, že mu jediný překladatel nepomůže, umožňuje použití těchto nástrojů pracovat v týmu se společnou překladovou pamětí a maximálně tak eliminovat rozdíly mezi prací jednotlivých členů týmu.

Pokud chce klient udržet konzistentní terminologii a styl překladů během delšího období a bez ohledu na to, zda je právě k dispozici ten „předchozí“ překladatel, stačí mít vlastní překladovou paměť a přikládat ji k novým zakázkám.

Zkrátka a dobře, překladová paměť a nástroje, které s ní pracují, pomáhají zajistit vnitřní konzistenci překladu (stejné se překládá stejně atd.) i konzistentní zařazení překladu do kontextu jiných překladů (starších překladů, překladů od jiných osob atd.).

Samozřejmě má práce s CAT ještě spoustu dalších výhod, které představují především výhody pro překladatele, neboli že se překladateli podaří snáze dosáhnout něčeho, co je jinak považováno za samozřejmé. Kdyby to ovšem bylo skutečně a vždy samozřejmostí, byl by svět krásný... takže například: lze snadno integrovat speciální glosáře (třeba speciální firemní slovníček pojmů atd.), překladatel nepřepisuje překládaný text, takže nehrozí, že se kus textu ztratí a nebude nepřeložený, texty se snadněji korigují, protože je možné vidět originál i překlad vedle sebe atd.

Patřím k těm překladatelům, kteří zpracovávají pomocí nástroje CAT (v mém případě jde o program Wordfast) všechny překlady, u kterých to alespoň nějak jde. Protože koncept CAT může fungovat jen s elektronickými texty, znamená to pro mne, že skenované dokumenty převádím do elektronické podoby (pomocí tzv. OCR), naformátuji podle originálu a pak teprve překládám.

Využívám tedy všech výhod, které CAT přináší, i když se klient rozhodne objednat překlad za normální, základní cenu. Ta může být nižší, pokud překlad neobsahuje žádná opakování. Sazba podle analýzy CAT je totiž mírně vyšší, protože odráží práci navíc, když klientovi odevzdáváte ještě i překladovou paměť, jež vyžaduje určitou kontrolu, údržbu atd. Nicméně z vlastní zkušenosti vím, že i v případě, kdy mi v průběhu překládání určitého textu, překladová paměť nenabídne ani v jednom případě již přeloženou jednotku, se s nástrojem CAT překládá lépe než bez něj. Už třeba fakt, že mohu velice jednoduše najít jakékoli slovo či sousloví v překladové paměti a vidět, jak bylo přeloženo předtím, nebo pohodlí práce s jednotlivými jednotkami, kdy se vždy v jednom rámečku zobrazí originál aktuální překládané jednotky a do druhého rámečku píši překlad.

Zaujal vás koncept CAT a je vám líto, že jej už dávno nevyužíváte? Nemusíte litovat. Když zadáte překlad nového textu a přiložíte k němu starší překlady i originály, z nichž byly pořízeny, je možné z takových textů vytvořit překladovou paměť i dodatečně. Byl by to takový první krok za překladem levnějším a kvalitnějším...


Ostatní příspěvky v blogu:

Když překladatel nepřekládá...

Automatický překlad

Úvodní stránka blogu



© Jan Dvořák, 2007. Všechna práva vyhrazena.
E-mail: dvorak@signeta.cz, telefon: +420 603 357 745, +420 281 962 185, fax: +420 281 960 362
Webmaster: dvorak@signeta.cz