Jan Dvořák - blog překladatele: Automatický překlad

<< Zpět na úvodní stránku blogu

Automatický překlad

19. listopadu 2007 • Jan Dvořák

Dříve nebo později se to podaří. Přesněji řečeno, dříve nebo později se rozšíří. Řeč je o automatickém překladu.

Automatický překlad je něco jako elektromobil. Zdaleka již nejde o nějakou nejžhavější novinku, přesto se ale i nadále jedná o záležitost okrajovou a někdy i poměrně obskurní. Bývá občas těžké nepotrhat se smíchy nad některými výsledky snažení počítačových „mozků“, situace se ale může poměrně rychle a dost dramaticky změnit.

Na některé překladatele možná může působit depresivně skutečnost, že „hrajeme o čas“, tedy že možná jednou naše profese víceméně zanikne, protože naši práci zastanou stroje. (Samozřejmě vím, že naši práci nezastanou beze zbytku. Na druhou stranu mne neživí překládání beletrie, ale různých manuálů, směrnic, smluv a podobných dokumentů, u nichž si strojovou práci představit dovedu.) Objektivně vzato však tento pocit mohou mít lidé nejedné profese, v mnoha případech pak ještě v mnohem naléhavější podobě.

Pokusím se teď předjímat vývoj a naznačit, co se bude dít do doby, kdy se v rutinních překladatelských vodách ujme vlády automat. Podotýkám, že nemám tušení, kdy se tak stane, a v tomto směru si netroufám ani naznačovat...

Za prvé nastane období, kdy bude automatický překlad ještě víceméně nepoužitelný sám o sobě, ale bude představovat výkonnou pomůcku v rukou překladatele – tato doba se již zatraceně přiblížila a v některých jazykových kombinacích ji již bezpochyby prožíváme. Další důvod, proč se automatického překladu nebát, ale zajímat se o něj. Kdo s ním bude umět zacházet, bude mít konkurenční výhodu, vyšší produktivitu nebo prostě jen snazší život.

Pak se objeví další fáze, kdy začne automatický překlad pronikat do různých sfér a (podle mého názoru) s sebou ponese určitou jazykovou degradaci – v některých oborech si prostě lidé zvyknou na určitá vyjádření, která by jinak nebrali, ale v poměru „cena/výkon“ to bude stát za to. V tomto okamžiku se zcela jistě překladatelská práce zčásti změní na práci ediční/redaktorskou/korektorskou apod. Kdo bude fajnšmekr, nechá si překlad doladit či dohladit. Kdo ne, vydrží hrubě obrobenou verzi.

A pak jednoho dne překladatelé (vlastně asi spíš klienti) zjistí, že na určitý druh práce už stačí „mašiny“. Kromě jakýchsi „dolaďovačů“ zmiňovaných o odstavec výše se možná uplatní ještě „kontroloři“, kteří budou validovat citlivější dokumenty (třeba ty smlouvy). V tomto okamžiku vyvrcholí proces snižování počtu potřebných překladatelů, bude dosaženo hodnoty, která bude udržitelná již dlouhodobě. Nutno podotknout, že poptávka po překladatelských a odvozených službách bude záviset ještě i na jazykovém vývoji ve společnosti – např. na znalosti zdrojového jazyka v populaci mluvčích cílového jazyka – a třeba i na objemu zpracovávaných textů.

V případě češtiny máme jednu zřetelnou výhodu: svoji budoucnost uvidíme předem jako v křišťálové kouli. Kde? Na nejvíce frekventovaných překladových kombinacích – např. mezi angličtinou, francouzštinou a němčinou (nebo čínštinou?). Protože čeština v prvním kole tohoto vývoje určitě nebude, budeme mít možnost sledovat, co se vlastně bude s překladovým trhem dít, a podle toho se rozhodovat, co (se sebou) podniknout.

Zkrátka – nebojte se vývoje, sledujte jej, využívejte v maximální míře ve svůj prospěch a nenechte se znervóznit. Až ale příště narazíte na nějaké opravdu povedené dílo automatu, nenechte se svést k pocitu nadřazenosti nad strojem. Spíš hledejte cestu, jak jej získat na svoji stranu.


Ostatní příspěvky v blogu:

Když překladatel nepřekládá...

CAT a TM – nejen kočka a ochranná známka

Úvodní stránka blogu



© Jan Dvořák, 2007. Všechna práva vyhrazena.
E-mail: dvorak@signeta.cz, telefon: +420 603 357 745, +420 281 962 185, fax: +420 281 960 362
Webmaster: dvorak@signeta.cz